Svátky slunovratu

Jarek Nohavica

G#mOd rána zvoní u mě telefC#mon, a já ho radši nG#mezvedámC#m,
oG#md rána zvoní u mě telefoC#mn, a já takový noG#mrmální strach máC#mm,
žeG#m na mě vědí něco, co na sebe neC#mvím ani jáG#m, ani jáD#m.  G#m 
2:O svátcích slunovratu, převlečen za maňáska, hrál jsem co hrál,
rum pil, třaskavé kapsle třaskal a boží jméno nadarmo do úst bral,
a on se na mě dívá a vidí, co nevidím ani já, ani já.
R:G#mOči máme po otcHích a vlasy po matkC#mách,
ale jsme nG#mapůl sirotci a nD#mapůl děti všech,
hledáme jmEéna na náhrobcC#mích a jiných památkD#7ách,
my bG#mezprizorní, my C#mumístěnD#7í v panelových internátG#mech.
3:V muzeu voskových figurín svítí modrá lucerna,
hlídač dal si dvacet a jeho stará doma je mu nevěrná,
tišeji, tišeji, tišeji, zloději, zloději, zloději!
4:Dejte mi krompáč, rýč a lopatu, já nejlíp znám své rozměry,
dejte mi krompáč, rýč a lopatu a počítejte údery,
prvý, druhý, třetí, čtvrtý, od narození k smrti.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:21:57.181+00:00
Výsledky hledání: